řešení environmentálních otázek
1. díl: Potenciál využití blockchainu
2dílný článek: Blockchain & životní prostředí
Blockchain, česky též bločenka, má obzvláště velký potenciál pro ochranu životního prostředí. Především díky bezpečnému a trvalému záznamu neustále obnovitelných dat, se kterými nelze manipulovat bez povšimnutí. Kromě toho je patrné, že existuje mnoho obchodních modelů, které řeší sociální a ekologické problémy přímo pomocí SDG (Sustainable Development Goals - Cílů udržitelného rozvoje OSN). V první části naší dvoudílné série článků se věnujeme nejnovějším blockchainovým iniciativám a aplikacím.
„Bezpečnostní tokeny“ fungují jako podíly ve společnosti, respektive jsou považovány za typ „digitálního sdílení“, které jsou vydávány v rámci nabídky bezpečnostních tokenů (Security Token Offers - STO).
V září 2015 Organizace spojených národů (OSN) přijala akční plán pro „transformaci našeho světa“ - Agendu 2030 pro udržitelný rozvoj. V ní se všech 193 členských států Organizace spojených národů zavazuje do roku 2030 dosáhnout všech 17 cílů udržitelného rozvoje. V rámci Nové zelené dohody si EU dala za cíl být průkopníkem zejména v odvětvích šetrných ke klimatu a čistých technologiích. Blockchain může hrát klíčovou roli na dlouhé cestě energetických změn.
V dnešní době však existuje mnoho alternativ k PoW. Ty spotřebovávají méně nebo žádnou energii. Například takový uzel neboli node, což je jednoduše řečeno „přístupový bod“, lze efektivně nastavit na stávajícím serveru. Při použití moderního hardwaru pak dochází ke spotřebě energie pouze v jednotkách procent.
Vedle toho roste význam „inteligentních smluv“ (Smart Contacts) a dochází také ke zvýšenému využívání „tokenů“ (Tokens) nebo „bezpečnostních tokenů“ (Security Tokens). „Inteligentní smlouva“ znamená, že za určitých, dohodnutých a neměnných podmínek je smlouva automaticky platná (podle zásady „pokud-pak“). Jedním z příkladů mouhy být automatické platby, případně prevence zpoždění plateb či zpronevěry.
„Bezpečnostní tokeny“ fungují jako podíly ve společnosti, respektive jsou považovány za typ „digitálního sdílení“, které jsou vydávány v rámci nabídky bezpečnostních tokenů (Security Token Offers - STO).
Současné iniciativy a využití blockchainů
Kontrola dodavatelských řetězců
Monitorování a kontrola dodavatelských řetězců umožňuje dříve identifikovat méně kvalitní produkty. Díky čemuž je možné efektivně plánovat objem nových výrobků a vratkovost těch méně kvalitních. To celkově přispívá ke snižování produkce skleníkových plynů a šetření dalších zdrojů.
Jedním z důležitých aspektů v případě ekologických krizí je v globalizovaném světě panující nedůvěra mezi zapojenými subjekty. Výrobci a spotřebitelé jsou od sebe totiž stále více vzdáleni, což podporuje riziko vzniku různých podvodů a naopak znemožňuje dostatečnou transparentnost. Zároveň platí, že s rostoucím množstvím „mezizastávek“, které musí spotřební zboží na své cestě absolvovat, narůstají i výše uvedená rizika. K obnovení ztracené důvěry mezi zapojenými aktéry v řetězci může enormně napomoci právě blockchain. Protože díky jeho algoritmu panuje jistota, že jsou všechny transakce ověřeny a není možné je následně měnit.
Ať už se jedná o dodávky surovin pro průmysl, konstrukci automobilů, cestu tuňáka z moře na talíř nebo dodavatelský řetězec od surového dřeva po hotový výrobek: stále více organizací se při kontrole a monitorování dodavatelských řetězců spoléhá na podporu blockchainových řešení.
Příklad: dodavatelský řetězec oceli
Rakouský blockchainový start-up S1Seven považuje ocel a kov za dvě nejdůležitější primární suroviny s uplatněním v nejrůznějších odvětvích, s čímž jdou pak ruku v ruce neustále rostoucí požadavky na srozumitelnou dokumentaci prokazující deklarovanou kvalitu.
Dokumentace kovových polotovarů probíhá prostřednictvím takzvaných „osvědčení o zkoušce materiálu“, která jsou povinně vydávána producentem. V těchto podepsaných a orazítkovaných osvědčeních jsou popsány vlastnosti a původ konkrétně dodávané dávky materiálu. Celý tento proces je digitalizován pomocí technologie blockchain, díky tomu jsou papírové dokumenty nahrazeny nezměnitelnými a nefalšovatelnými digitálními záznamy. Díky blockchainu je zde zajištěna úplná zpětná dohledatelnost.
Příklad: dodavatelský řetězec v automobilovém průmyslu
Lithiové baterie, které jsou používané v noteboocích, chytrých telefonech a dokonce i v elektromobilech, vyžadují pro jejich výrobu a fungování kobalt. Zde narážíme na problém: kobalt se jakožto surovina často těží za katastrofických podmínek. V případě použitých baterií se navíc obvykle setkáváme se situací, že pocházejí od různých dodavatelů, což velmi ztěžuje dohledání použitých primárních surovin. To chce nyní změnit švédský výrobce automobilů Volvo, který má v plánu zmapovat celý dodavatelský řetězec kobaltu právě díky blockchainu.
Volvo spolupracuje se dvěma výrobci baterií, společností CATL z Číny a prak producentem LG Chem z Jižní Koreje, s tím, že oba producenti spoléhají na svůj vlastní blockchain. V něm je zaznamenán nejen původ kobaltu, ale i jeho hmotnost a velikost. Všechny tyto informace slouží jako důkazy o tom, že během těžby a přepravy byly dodrženy pokyny stanovené OECD pro celý dodavatelský řetězec. Švédská automobilka chce zajistit, aby se v žádných jejích vozidlech nepoužíval kobalt, jehož těžba porušuje lidská práva nebo ignoruje standardy ochrany životního prostředí či BOZP.
Ostatní výrobci vozidel jsou si potřeby větší transparentnosti také vědomi. Např. německý výrobce BMW z tohoto důvodu vyzval vedoucí producenty automobilů spolu s technologickými společnostmi k založení iniciativy „Mobility Open Blockchain Initiative“ (Mobi), jejímž hlavním cílem je dosáhnout potřebných změn v tomto průmyslovém odvětví právě díky blockchainu. Německá automobilka v rámci uvedené platformy vede skupinu věnující se dodavatelským řetězcům. Proto, aby bylo možné využít potenciál a možnosti celé vzniklé platformy, je také nutné definovat společné standardy.
Příklad: dodavatelský řetězec ryb
V maloobchodním prostředí existují mimo jiné aplikace, díky nimž lze vysledovat společensky zodpovědně ulovené ryby, a které poskytují potřebné důkazy pro udělení či udržení ekologické certifikace.
Blockchain je například používán k přesnému zdokumentování cesty tuňáka, tedy od místa loviště až k samotnému spotřebiteli.
Jak to funguje? Registrovaní rybáři pošlou jednoduchou SMS, v níž zaznamenají svůj úlovek a současně tím vygenerují digitální stopu v blockchainu. Následně pak každá transakce v dodavatelském řetězci - od jednoho aktéra k druhému - vytváří v blockchainu neměnný vstup. To v praxi znamená, že cestu od rybáře až ke koncovému zákazníkovi lze později bez jakýchkoli problémů vysledovat.
Příklad: dodavatelský řetězec dřeva
Mezinárodní standard pro certifikaci lesů PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification Schemes), podle nějž je celosvětově certifikováno 265 milionů hektarů lesa, zkoumal možnosti blockchainu v pilotním projektu pro sledování cesty surového dřeva až finálnímu produktu.
Falšování produktů a pracovní podmínky
Dalším významným tématem je ochrana proti falšování. Padělané výrobky jsou totiž často velmi zatížené špatnými postupy, a proto také představují značnou hrozbu pro životní prostředí a společnost. Ochrana proti padělání a sledování výroby má nejen ekologický, ale i etický význam.
Kromě ochrany spotřebitele může blockchain zajistit, aby bylo zboží vyrobeno za společensky i environmentálně odpovědných podmínek. Tato řešení se postupně prosazují nejen v segmentu Fair Trade zboží a zaručují spravedlivé pracovní podmínky spolu s dodržování lidských práv.
Chování řidičů
Na druhou stranu může blockchain také významně přispět ke změnám ve spotřebě energie. Například výrobce automobilů Daimler zahájil pilotní projekt zaznamenávající na blockchain chování řidičů, které je šetrné k životnímu prostředí, a odměňuje ho kryptoměnou.
Sdílení automobilů
Vídeňský start-up Eloop spustil systém sdílení elektromobilů. Eloop chce prostřednictvím bezpečnostního tokenu dostat aspekt sdílení ještě dále než všichni konkurenti. Neboť s nákupem bezpečnostního tokenu si uživatelé kupují podíl na samotné flotile a tedy i podíl na obratu.
Tyto první příklady již ukazují, že technologii blockchain lze na mnoha místech použít za účelem ochrany životního prostředí a udržitelnosti. Díky novým přístupům a ekologickým aktivitám organizací můžeme s napětím a zvědavostí očekávat vývoj vztahu mezi technologiemi a životním prostředím. Další příklady osvědčených postupů představíme v druhé části tohoto článku – brzy bude uveřejněn!
Autor
Andreas Öser, BSc MSc
auditor, hodnotitel a qualityaustria Networkpartner
