řešení environmentálních otázek
2. díl: Potenciál využití blockchainu
V první části dvoudílné série článků na téma „Jaké příležitosti nabízí blockchain pro ochranu životního prostředí?“ jsme se seznámili s výhodami a potencionálem blockchainových řešení v environmentálním sektoru. Na jedné straně stojí udržitelné ekonomické modely, na druhé otázka bezpečnosti technologií, která je pro spotřebitele i celou společnost stále důležitější. Rovněž jsme si společně představili příklady využívání blockchainu v rámci ochrany životního prostředí, se kterými budeme pokračovat i v tomto druhém díle.
Emisní kredity
Některé společnosti používají blockchain a kryptoměny k pozitivnímu působení na životní prostředí. Jednou z nich je i Poseidon Foundation, která bojuje proti změně klimatu pomocí tzv. emisních kreditů fungujících na blockchainové platformě Reduce. Reduce analyzuje uhlíkovou stopu produktu a přidělujeme mu relativní kreditní hodnotu CO2, jež je pak zahrnuta v konečných nákladech na produkt. Vyšší náklady, a tedy vyšší ceny, produktů s vyšším CO2 kreditem v konečném důsledku odrazují zákazníky od jejich koupě. Poseidonova nadace tvrdí, že blockchain byl v tomto procesu zásadní, protože umožnil efektivní vedení veřejných a neměnných záznamů o každé CO2 hodnotě a zároveň pomohl implementovat tento systém v maloobchodním prostředí po celém světě.
Energetické certifikáty, shromažďování dat
Do blockchainu je možné ukládat například i energetické certifikáty, takže spotřebitelé mají možnost kdykoli zjistit zdroje jimi využívané energie. Z dlouhodobého hlediska je dokonce možné uvažovat o decentralizovaném trhu s energií ve formě peer-to-peer, na kterém by soukromí výrobci elektřiny distribuovali zelenou elektřinu přímo spotřebiteli, aniž by tato musela být obchodována či distribuována klasickými energetickými společnostmi.
Blockchain proto může v konečném důsledku podporovat přechod k decentralizovaným, čistým a efektivním zdrojům vody a elektřiny. Platformy pak mohou shromažďovat data z domácností, získaná za pomoci inteligentních senzorů. To je zcela zásadní, protože konečný článek v podobě spotřebitelů často nemá k dispozici dostatek informací o původů zdrojů a díky blockchainu by tomu mohlo být jinak. Vedle toho také dokáže využití technologie blockchain napomoci lepší sledovatelnosti a ověřování obnovitelných zdrojů energie, peer-to-peer obchodování či dosažení větší rovnováhy na straně poptávky
Stanovení zdrojů odpadního tepla v budovách
V současné době probíhá ve Vídni a Štýrském Hradci výzkumný projekt společnosti PICAPIPE GmbH, jehož cílem je zjistit, zda se „gamifikace“ (herní přístup) dá efektivně využít k průzkumu mezi občany ohledně určování zdrojů odpadního tepla průmyslových a komerčních budov. Mnoho menších zdrojů odpadního tepla a datových center totiž není nikde zaznamenáno, a proto se také neobjevují v databázích. Pomocí technologie blockchain je prováděn výzkum, jehož výstupem by mělo za prvé být určení, zda jsou data zapojených občanů registrována anonymně a šifrována. A za druhé, zda je možné herní přístup efektivně využít pro získávání dat o zdrojích odpadního tepla v budovách. Vedle toho je dále zkoumáno, jak vykládat „úspěchy“ hráčů, jak je odměňovat a do jaké míry to vede k jejich motivaci, a tedy k více údajům o nerozpoznaných zdrojích odpadního tepla v budovách.
Sázení stromů
Ekologickou společností fungující na blockchainu je i Bitseeds. Bitseeds je blockchainovým řešením pro boj proti odlesňování, v jehož rámci lze libovolně utrácet jakoukoli kryptoměnu. Bitseeds pak ovlivňuje životní prostředí tím, že slibuje zasadit strom za každý bitseed vytvořený na jeho platformě. Tím se společnost Bitseeds zavazuje zasadit přes miliardu stromů pro zachování či obnovu poloviny deštných pralesů.
Další koncept představuje společnost Smart Forest
Start-up Smart Forest z Německa chce přiřazovat certifikáty stromům, které byly již skutečně vysázeny, a tak z nich učinit obchodovatelné zboží. Na webových stránkách start-upu je možné získat tokeny představující ekvivalent stromů. Jednotlivé tokeny jsou k dispozici pouze jednou a nelze je vyměnit. Hlavní myšlenkou totiž je, že stromy mají svou trvalou hodnotu, takže by investice do lesů měla být atraktivnější a přispívat ke zdravějšímu životnímu prostředí. Kromě toho lze očekávat, s ohledem na inflaci, že stromy budou nadále zvyšovat svoji cenu. Nehledě na řadu ekologických výhod, které tato investice nabízí.
Kultura a městské cestování
Vídeň zahájila projekt kulturních tokenů, který však musel být z důvodu epidemie COVID-19 pozastaven. Občané si mohli nainstalovat aplikaci, která jim umožnila sbírat tokeny na základě jejich ekologicky uvědomělému pohybu po městě – například pomocí MHD. Nasbírané tokeny pak mohly být směněny v kulturních institucích.
Budoucnost blockchainu
Na příkladech úspěšných blockchainových řešení je jasně patrná potřeba spojení tokenů a blockchainu. Pozitivní vývoj je vidět v oblastech jako je sledování dodavatelských řetězců oceli, sdílení automobilů, určování zdrojů odpadního tepla nebo zapojení občanů při cestování a kulturních zážitcích.
Autor
Andreas Öser, BSc MSc
auditor, hodnotitel a qualityaustria Networkpartner
